Vážení klienti!

V životě používáme slovo „půjčka“ pro různé situace: kamarádovi půjčíme chatu, bratranci peníze... A pokud vlastníte firmu, která potřebuje navýšit kapitál, tak si do firmy pošlete peníze. A někdy později si je přepošlete zpátky...

Z pohledu právního řádu je toto „firemní půjčování“ složitější. Občanský zákoník (Zákon č. 89/2012 Sb. – dále jen „OZ“) slovo půjčka nezná. I když ve smlouvách použijeme název „smlouva o půjčce“, jedná se dle OZ většinou o výpůjčku, zápůjčku, případně o výprosu.

Z právního hlediska překvapivě nezáleží na tom, jak se smlouva jmenuje. Typ smlouvy určuje její obsah. Posuzujeme předmět smlouvy (ne-/peněžité plnění, ne-/zuživatelné), zda je plnění úplatné, nebo bezúplatné, a jaký je termín vrácení plnění (pevné datum, na výzvu).

 

Peněžitá zápůjčka

Pro vznik zápůjčky je tedy důležitá dohoda stran a faktické přenechání věci (předání nebo připsání finančních prostředků na účet vydlužitele). Vždy doporučujeme uzavírat písemné smlouvy. A to s ohledem na účetní oddělení (transakci nutno zaúčtovat), na správce daně, na společníky.

 

Jednočlenné společnosti

Z opatrnosti lze doporučit tuto formu i u dvou jednočlenných společností (zastoupených jediným společníkem), kdy osoba společníka je stejná u obou společností. Naopak, společnost zastoupená prokuristou či jednatelem, který není jediným společníkem, písemnou formu s úředně ověřenými podpisy nepotřebuje.

U zápůjčky je možné stanovit úroky, ale může být poskytnuta i bezúročně. To ale neplatí u obchodních společností. Dle § 40 odst. 5, ZoOK nesmí společnost poskytnout bezúplatné plnění společníkovi nebo osobě jemu blízké (vyjma příležitostné obvyklé dary, mravní závazky, dary na veřejně prospěšný účel). V případě, že společnost společníkovi bezúročnou zápůjčku poskytne, aniž tomu statutární orgán společnosti zabránil, jedná se o porušení povinností péče řádného hospodáře.

Lze namítnout, že pokud máme společnost o jednom společníkovi, který je současně jednatelem společnosti, není nikdo další, kdo by mohl takovéto jednání napadnout. V tuto chvíli vstupuje do hry zákon o dani z příjmu, kde se v § 23 odst. 7 uvádí, že „… liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl.”

Tedy, i když nebude sjednán úrok za poskytnutou peněžitou zápůjčku společností jako vydlužitelem, nebo bude úrok nižší než obvyklý, společnost musí dodanit svůj příjem o částku, kterou by získal, kdyby byly úroky řádně sjednány. Pro stanovení obvyklé výše úroků zveřejňuje ČNB harmonizovanou úrokovou statistiku.


Milí klienti, možná vám tento newsletter přijde až příliš odborný, ale vy buďte v klidu. Společně se o smlouvy a další právní záležitosti postaráme k vaší úplné spokojenosti. Žádná složitá právničina – překvapivě snadná a přátelská komunikace. Obraťte se s důvěrou na naše poradce. Užívejte si babí léto!