Asi všichni známe termín vnitřní nebo vnitropodniková směrnice či předpis. Jedná se o dokument, který metodicky popisuje určitá pravidla fungování organizace (dále jen „směrnice“). V obecné rovině mají povinnost vydávat vnitřní směrnice zejména orgány státní správy, ale u větších firem nebo korporací na ně rovněž běžně narazíte. Rozhodně by všechny firmy a podnikatelé měli mít svou hýčkanou účetní směrnici. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění (dále jen „zákon“) tuto povinnost spíše nepřímo stanovuje všem účetním jednotkám a odkazy na ni najdete i v předpisech souvisejících jako jsou vyhlášky a prováděcí předpisy. Zákon ve svém textu obsahuje pojem „vnitřní předpis“ pouze dvakrát (v § 24 odst. 7 a v § 33a odst. 10) a povinnost vypracovat účetní metodiku je zmíněna v ustanovení § 14 (povinnost sestavovat účtový rozvrh) a § 28 odst. 6 (povinnost sestavit odpisový plán).

Ačkoli tedy zákonodárce jednoznačně neuvádí, že „účetní jednotka je povinná vydat vnitřní předpis, kterým stanoví příslušné účetní metody“, lze dovodit, že v případě absence účetní směrnice, nebude dle § 8 Zákona její účetnictví správné a úplné, průkazné, srozumitelné a přehledné. Účetní jednotka se tak dopustí přestupku, za který jí může být uložena pokuta dle § 37a Zákona.

Zákon nestanovuje, jak má směrnice po formální stránce vypadat, nicméně s ohledem na to, že se jedná o vnitřní předpis, který má mít pro osoby podřízené právní závaznost, měla by obsahovat tyto formální náležitosti:

• vymezení účetní jednotky, kterou byla vydána (název pčetní jednotky, IČ, sídlo)
• název směrnice a její obsah, 
• ke kterému dni je platná a účinná (s ohledem na povinnost směrnici pravidelně aktualizovat), 
• údaj o tom, kdo ji vydal (uvedení odpovědné osoby).

Obsahovou náplň pak rámcově udává zmíněný zákon (podpisový vzor, kurzovní rozdíly, zásoby, ..) Je žádoucí,m aby směrnice byla napsána jasně a stručně, ať může fungovat jako srozumitelný metodický návod pro zaměstnance. není proto třeba citovat ustanovení zákona. Samotný obsah směrnice vychází z individuálních potřeb každé účetní jednotky (ta bude vždy vytvářet pouze taková účetní pravidla, která se vztahují na její činnost). Účetní jednotka rozhodne také, zda bude směrnice pouze jedna, pro všechny zpracovávané účetní oblasti, nebo bude směrnice více. 

Na internetu najdete velké množství různých vzorů účetních směrnic, ale je pravděpodobné, že vám žádná z nich nebude plně vyhovovat. Nemusí být nutně špatné, ale nejspíše jsou vypracovány pro někoho, kdo má jinou účetní metodiku. Doporučujeme proto se svěřit s vypracováním do rukou odborníka, který účetní jednotku podrobně zná.

Tolik dnes o zákonném protokolu, který je v přítomnosti této směrnice nutno dodržovat. Příště se setkáme s další právnickou celebritou, a to se smlouvami o půjčkách. Řekneme si, kdy je vhodné mít písemnou smlouvu, jak nastavit případnou výši úroků, úrok z prodlení a další povinné a volitelné náležitosti.

Zdroj: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů.