Pro opravdu správně sestavení účetní uzávěrky je potřeba vidět existenci a hospodaření firmy v širších souvislostech. Účetní jednotky i její auditoři musí pečlivě posuzovat tzv. „následné události“, které objasňují finanční situaci podniku, a jsou důležitým podkladem i pro vyhodnocení předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky (tzv. going concern principle). Přinášíme vám komentovaný výklad tohoto termínu. ‌

Definice následných událostí ‌

Následné události jsou události, jež nastaly mezi datem, ke kterému je účetní závěrka sestavena a okamžikem sestavení účetní závěrky (tj. její schválení). Účetní jednotka je povinna tyto informace, pokud jsou významné, uvést v příloze účetní závěrky. ‌

Rozlišujeme 2 kategorie následných událostí: ‌

1. Upravující následné události jsou takové, které přináší informace o podmínkách existujících již k datu účetní závěrky, a účetní jednotka je tedy musí zohlednit již v závěrce pro daný rok. Jedná se např. o situaci, kdy účetní jednotka bude prodávat zásoby, které měla k datu účetní závěrky skladem, za nižší cenu, z čehož lze usuzovat na nadhodnocení zásob, a tedy potřebu vytvoření opravné položky. Dalším příkladem může být rozhodnutí soudu o náhradě škody, jež účetní jednotka v minulosti způsobila. Tato událost zakládá nutnost změn hodnot v účetní závěrce, zde potvrzení či upřesnění výše náhrady, která byla pravděpodobně vykázána na řádku Rezervy.
2. Neupravující následné události informují o podmínkách vzniklých až po datu účetní závěrky. Tento druh událostí nezakládá nutnost změn hodnot v účetní závěrce. Pokud jsou však významné pro pochopení účetní závěrky, je nutné zveřejnit tyto informace v příloze k účetní závěrce. Příkladem může být neočekávaná událost v důsledku vyšší moci (povodeň, požár), která zcela nebo zčásti zničila majetek účetní jednotky. ‌

Důsledky následných událostí pro účetnictví jsou reflektovány tvorbou či úpravou opravných položek nebo rezerv (hodnotově) a rovněž jsou komentovány v příloze účetní závěrky (popisně). Právě na tyto druhy údajů účetní závěrky tak mají následné události největší vliv.

Chcete-li se o tomto tématu dovědět více, doporučujeme pro účetní interpretaci Národní účetní rady č. I-24 Události po rozvahovém dni. Zájemcům o informace přibližující toto téma z perspektivy auditorské lze doporučit přečtení mezinárodních účetních standardů ISA 560 Události po datu účetní závěrky a ISA 570 Nepřetržité trvání podniku.

Budete-li mít jakékoli další dotazy, rádi vám je zodpovíme! Za měsíc se budeme věnovat tématu: Audit mezd.